Panelová diskuse s pamětníky a současnou mládeží

Jak lze nahlížet na události kolem sametové revoluce, třicet let staré? Co prožívali přímí účastníci, jak zpracovali první vlnu nabyté svobody budovatelé nových věcí, co ví o tehdejších poměrech dnešní mládež? O tom všem přijdou ve čtvrtek 31. října 2019 do Knihovny Václava Havla debatovat tři hosté:

Miloslav Běťák věnoval po revoluci svou životní energii obnově Diakonie Českobratrské církve evangelické; stál deset let v čele prvního a jediného kamenného hospice Diakonie ve Valašském Meziříčí.

Michal Vogl studoval v revolučním roce elektrotechniku. Listopadové události a jeho aktivismus měly vliv na to, že vystudoval ještě teologii a je evangelickým farářem. Kromě náboženství učil na základní škole i výpočetní techniku a vydává regionální časopis.

Kristýna Drápalová nebyla v roce 1989 ještě na světě. Dnes je ona studentkou a aktivistkou. O co jde dnešní mládeži?

Moderuje Adam Šůra, šéfredaktor čtvrtletníku Paměť a dějiny

 

Vzpomínka na sametovou revoluci

Na počátku sametové revoluce jsem byl v Praze na synodu ČCE jako čerstvě zvolený poslanec za liberecký seniorát ČCE (synod se konal v kostele vinohradského sboru ČCE).   Bylo mnoho věcí k projednání, proto se v pátek 17. listopadu zasedalo dlouho do večera. Před desátou hodinou dorazil Petr Payne, požádal předsednictvo o slovo a informoval synod o násilnostech, které právě proběhly na Národní třídě. Synodálové ihned o věci jednali a zformulovali nesouhlasný text k násilnostem, který synodní senior Josef Hromádka odeslal telegraficky ještě ten večer předsedovi vlády Adamcovi. Po skončení jednání jsem spolu s některými přáteli ze synodu šel do bytu pražských Kellerů na Pařížské, kde již bylo mnoho dalších lidí, kteří měli informace o dění na Národní, bylo tam i několik mladých lidí, kteří tam byli zbiti. Dlouho se během noci jednotlivá svědectví zpracovávala do zprávy, kterou jsem druhý den ráno na synodu přečetl, osobní svědectví předneslo i několik účastníků dění na Národní. Synod o násilnostech na Národní jednal a usnesl se na protestním provolání spojeném s požadavkem potrestání a odvolání odpovědných funkcionářů. Ten byl následně odeslán na nejvyšší místa tehdejší ČSSR. Pokračovat ve čtení „Vzpomínka na sametovou revoluci“

Sametová revoluce na Vsetíně den po dni

Listopadové události nepřišly zcela nečekaně. V blízkém zahraničí to začínalo být nadějné, v Polsku Solidarita, Maďarsko otevřelo hranice, které obyvatelé NDR využívali k hromadným přechodům na západ. Postoj vůdčího představitele SSSR M. Gorbačova byl zdrženlivý a bylo zřejmé, že nehodlá mocensky zasahovat. Protesty, veřejnou bezpečností tvrdě potlačované, se objevily i u nás. V lednu 1989 byli při demonstracích v rámci Palachova týdne v Praze účastníci i s pomocí vodních děl tvrdě rozehnáni. Pokračovat ve čtení „Sametová revoluce na Vsetíně den po dni“

V Olomouci těsně před sametovou revolucí

Foto: P. Capoušek

1. listopadu 1989 na dveře evangelické fary zaklepal šéf opery olomouckého divadla.

V Olomouci, jako v každém jiném městě tehdejší socialistické republiky, probíhal tehdy právě Měsíc československo-sovětského přátelství. Na listopad 1989 byli k této příležitosti pozváni sovětští umělci z opery. Byli předně z Estonska, ale to se tehdy nerozlišovalo. A šéfdirigent operního orchestru Urmas Tanillo projevil zájem v Olomouci také koncertovat jako varhaník. Nechtěl ovšem hrát na varhany v olomoucké katedrále, chtěl svůj koncert uspořádat poněkud komorněji, na menším nástroji, v evangelickém kostele. Pokračovat ve čtení „V Olomouci těsně před sametovou revolucí“

Nosislavský faktografický sumář 89´

V neděli 19. listopadu 1989 po dopoledních bohoslužbách vystoupil bratr Blahoslav Dobrovolný a informoval sbor o pražských událostech ze 17. listopadu. Byl přítomen jako divák zahájení synodu, během něhož přišla do sálu skupina studentů a v šoku a s pláčem informovala všechny o tom, co se děje v Praze. Účastníci pověřili synodního seniora, aby se spojil s předsedou vlády Adamcem a žádal zastavení násilností a jejich vyšetření. Nato byl synod odročen. Další události se měnily hodinu od hodiny. Pokračovat ve čtení „Nosislavský faktografický sumář 89´“